Z minulosti veřejné obecní knihovny v Hovoranech
Historie veřejné obecní knihovny jako jednoho důležitého vzdělávacího fenoménu na vesnici od jejího vzniku po dnešek.
V devadesátých letech XIX. století zmiňuje kronikář v pamětní knize obce Hovorany založení tzv. Knihovny pro lid jako prvního kroku k probuzení vesnického lidu. A doplňuje poznámku: měla hodně čtenářů. Byla založena v roce 1892 zásluhou řídícího učitele Josefa Žídka. Z darů od soukromých osob se získalo či zakoupilo 123 knih. Josef Žídek byl i prvním knihovníkem. Další zápis nacházíme v roce 1903 o tom, že byla založena Čtenářská beseda, která soustřeďovala mladé i starší občany, pořádala přednášky, besedy, divadla, rozšířila knihovnu a tak nový směr určovala. O jejím osudu během I. světové války nemáme zpráv. Až ministerské nařízení nové republiky o obecních knihovnách z roku 1922 ukládalo obcím povinnost zajistit knihovnám dotaci z obecní pokladny pro pravidelné rozšiřování fondu knih a časopisů v obecních knihovnách. Už v tom roce byla dotace poskytnuta a i v následujících letech byla knihovna pravidelně doplňována. Knihovníkem byl zvolen učitel Bohumil Novotný, který absolvoval třínedělní státní kurs knihovnický, uspořádaný toho roku v Kyjově. Poněvadž obec neměla vhodné místo pro knihovnu, byla tato umístněna v soukromém bytě knihovníkově. Podle výpůjčního řádu platilo se za každou vypůjčenou knihu poplatek 10 haléřů. Funkci knihovníka zastával Bohumil Novotný až do 15. října r. 1923, kdy byl z Hovoran přeložen jinam. Vedení knihovny po něm převzal učitel Karel Herfert a knihovna byla umístněna v hostinci u Šimečků v č. p. 234.
V roce 1927 byla provedena volba nové knihovní rady, do níž byli zvoleni učitel Václav Kostelecký, Jan Koliba č.p. 523, Jan Kopeček č.p. 451 a Bohumír Krný. Rok na to 1928 byl obecním knihovníkem po Karlu Herfertovi jmenován Václav Kostelecký a knihovna byla přestěhována do jedné volné místnosti v učitelských bytech (stály na místě dnešní fary Církve československé husitské). V roce 1929 činila dotace do knihovny 2.800. - tehdejších korun československých. Koncem roku 1930 vykazoval knihovník celkový roční příjem knihovny 2.915,- Kčs, z čehož 2.800,- byla dotace od obce. Knih bylo 778, čtenářů 157 a výpůjček učiněno 1583, což ani nepokrylo celkový náklad na nákup nových knih a vazbu a opravu starých.
V roce 1931 byla knihovna přestěhována do budovy nově postavené měšťanské školy. Dotace v tomto roce hospodářské krize, kdy obec ještě splácela dluh za stavbu měšťanky, činila jen 1882 Kčs a v roce 1934 jen 855 Kčs. Zdá se tedy, že obec zaplatila jen opravu starých knih a nějaké časopisy.
Od této doby nejsou o knihovně žádné zprávy. Zápisy připravené pro obecní kroniku se ztratily v době, kdy byl za války knihovník zatčen gestapem a následně zahynul v koncentračním táboře. Měšťanská škola byla ubytovnou organizace Hitlerjungend. Válečná doba nepřála ničemu českému, knihám zvláště ne. Nepůjčovalo se, je možné, že knihy byly někde ukryty. Teprve v roce 1946 se knihovní služba rozjela, půjčovalo se v hasičské zbrojnici. Zbrojnice stála v místě dnešního kostela Církve československé husitské, byla to malá přízemní budova, ze západní strany ulice měla vrata do garáže, ze severní strany od svodnice, dnes od hlavní silnice, byl samostatný vchod do malé klubovny. Tato malá, nevytápěná komůrka měla zdi lemované regály knih až ke stropu a bývala v půjčovní den tak přeplněná lidmi, že dveře přímo zvenku nešly ani otevřít. Na nové knihy tehdy peníze nebyly, z předválečné doby byla knihovna vybavena ponejvíce knihami českých autorů: J. Š. Baar, K. Klostermann, Holeček, Rais, Havlíček, Herben, Masaryk, K. Světlá, E. Krásnohorská, B. Němcová, A. Jirásek a dalšími. Knihy půjčoval učitel Václav Kašpárek, který bydlel naproti na č. p. 315. Působil zde jako učitel a knihovník do roku 1950 a ještě on za pomoci svých žáků stěhoval knihovnu do jedné místnosti ve vedlejší budově učitelských bytů. Po jeho odchodu do Čejkovic převzal knihovnu nově nastoupivší učitel Jan Kropáč, který zde byl do r. 1956. Knihovníky bývali zatím vždy učitelé a ti se v této funkci střídali podle toho, kdy do místní školy nastoupili a kdy odcházeli. V roce 1956 odešel Jan Kropáč a přibyli manželé Stratilovi. Funkci knihovníka převzal učitel Josef Stratil a knihovna se musela opět stěhovat, protože v tom roce se budova učitelských bytů bourala, aby mohl být postaven kostel. Stěhovala se do budovy dnes už neexistující staré školy, později do Lidového domu. V Lidovém domě byly knihy zprvu v bývalé kanceláři Kampeličky v prvním patře, později dole v bývalé šenkovně.
V poválečné době se nepsala obecní kronika a následně od roku 1956 kronikář p. František Šinogl knihovně nevěnoval pozornost, takže až do roku 1966 nemáme bližší zprávy o jejím vybavení či doplňování. Teprve kronikář p. Alexej Novosad v r. 1957 uvádí, že knihovna je stále v Lidovém domě, má 4.340 svazků a 396 čtenářů. Během roku, za působení manželů Stratilových byla větší část knih přebalena a obaly nalakovány lihovým lakem, jehož se spotřebovalo 9 kg. Přibylo 245 knih, byly připraveny 2 výstavky a 10 čtenářských besed. O 4 roky později v r. 1971 už knihovník Josef Stratil vykazuje 5.190 knih a 315 čtenářů. V tomto roce bylo nakoupeno 207 nových knih.
Po dokončení stavby dvorového traktu budovy místního národního výboru (dnes Obecní úřad) našla obecní knihovna konečně své definitivní sídlo. V roce 1972 byla nastěhována do dvou místností v prvním patře této budovy a je zde dosud. Učitel Josef Stratil byl knihovníkem do konce roku 1974. Od roku 1975 do roku 1981 půjčovala knihy Jaroslava Hasilíková, potom se tři čtvrtě roku nepůjčovalo, na dalšího čtvrt roku převzala tuto funkci Blanka Benešovská, načež opět na čtvrt roku knihovna osiřela.
Od 1. dubna 1983 převzala tuto práci učitelka Lydia Horáková, která zároveň vedla obecní kroniku a v ní pravidelně uváděla stav knihovny a její činnost. V roce 1984 vykazuje 183 čtenářů, přírůstek 292 svazků a koncem roku 6.574 knih a časopisů. V roce 1986 je zde 7.251 svazků a 17 titulů pravidelně odebíraných časopisů. V roce 1987 zahrnuje knižní fond 7457 svazků. V tomto roce proběhlo několik výstavek knih, beseda ke stému výročí narození švýcarského architekta Le Carbusiera a pro žáky 7. tříd beseda na téma Generace Národního divadla. V roce 1988 je evidováno 178 čtenářů a knižní fond vykazuje 7633 svazků.
Do 30. listopadu 1989 se počet svazků zvedl na 7898 a pí učitelka Lydia Horáková předala 1. prosince knihovnu paní Stanislavě Stratilové, která ji vedla do konce roku 2012. Během těchto dvaceti čtyř let byla knihovna probouráním dveří rozšířena o další sousedící místnost po vyklizeném skladu civilní obrany, nyní tedy zabírá tři místnosti prvního patra. Postupně byly do knihovny nainstalovány dva počítače s připojením na internet, který se stal užitečnou pomůckou pro ty žáky a návštěvníky, kteří neměli připojení doma. Na konci roku 2012 knihovna evidovala 113 čtenářů, 4038 výpůjček a 8789 svazků knih. V posledních dvaceti letech je knihovna pod metodickým vedením Městské knihovny Hodonín. Od roku 2013 je knihovnicí Ivana Hanáčková. Stav knižního fondu je doplňován tím způsobem, že obec odvádí na účet okresní knihovny 35.000,- Kč ročně a hodonínské pracovnice nakupují a dodávají nám knihy dle vlastního uvážení, ale také s přihlédnutím k požadavkům naší knihovny na konkrétní tituly. Hovoranští čtenáři čtou rádi kvalitní literaturu, historickou, od českých autorů. Velkou zásluhu má na tom právě paní Stratilová. Dalším pomocníkem pro obstarání kvalitní literatury je výměnný fond knihovny Hodonín, která nám dává k dispozici na půl roku soubor 40 knih - beletrii, naučné knihy a knihy pro děti.
Marie Zajícová, kronikářka obce